rozdíl mezi měřením a skutečnou nebo cílovou hodnotou; běžně se přesnost skládá ze dvou částí: přesnost = náhodná chyba nebo shoda + systematická chyba nebo zkreslení (přesnost) POZNÁMKA 1 Přesnost měření je důležitá, protože při měření fyzikálních vlastností dochází k nejistotě měření. Tato nejistota vychází z rozdílů mezi dvěma měřeními jmenovitě identických vzorků a může vycházet z několika důvodů: – rozdílů ve složení zkoušených vzorků; – rozdílů v rozměrech a tvaru zkoušených vzorků; – rozdílů v zařízení (rozměry, tuhost pohyblivých částí, atd.), která se pro provedení zkoušek používají; – v odlišnostech shodného postupu, podle něhož je zkouška provedena (často z odlišného sestavení zkušebního zařízení v různých laboratořích); – v odlišnostech fyzikální síly (vyjádřená časem potřebným ke stlačení ovládacích tlačítek nebo rychlosti při zvedání daných částí), rychlosti reakcí a schopnostech pracovníků; a – v odlišnostech ve shodných environmentálních podmínkách převládajících během zkoušky. Tyto odlišnosti mohou být tak nepatrné, že je nepraktické stanovit je v rámci postupu zkoušky, ale přesto mohou vyvolat nápadné rozdíly POZNÁMKA 2 Existuje navíc rozdíl mezi „čitelností“ a „přesností“. Pokud je zařízení schopno číst s přesností na 1 jednotku, poté nemůže být náhodná chyba v hodnotě menší než ±0,5 jednotek, to znamená 1 jednotku. Náhodné chyby se mohou také vyskytovat v metodě měření. Proto nemůže být nikdy přesnost zařízení, což je celková náhodná chyba plus jakékoliv zkreslení, přesnější než čitelnost a bude vždy tuto hodnota přesahovat. Nicméně zařízení nemůže být kalibrováno na lepší čitelnost, neboť přesnost je všeobecně vyšší řádové hodnoty, než je čitelnost, a měla by být obvykle dvojnásobkem čitelnostiaccuracy (of a measurement)ČSN EN 12697-38